Chybná soudní rozhodnutí

Někteří soudci, naštěstí dramatická menšina, chybně rozhodovali jak se má naložit s penězi po prodeji zajištěné nemovitosti. Jednalo se o případy, kdy bylo povoleno oddlužení plněním splátkového kalendáře a zároveň dlužník měl ve svém vlastnictví zajištěnou nemovitost.

Docházelo k případům, kdy na žádost zajištěného věřitele insolvenční správce nemovitost prodal, z výtěžku byl uhrazen celý dluh zajištěnému věřiteli, byly uhrazeny veškeré náklady s prodejem nemovitosti včetně nákladů a odměnu insolvennčího správce a navíc zůstala určitá přebytečná částka. Tato částka je dle insolvenčního zákona volně k dispozici dlužníkovi a on si s ní může nakládat jak se mu zlíbí. Někteří soudci však tuto částku označili jako mimořádný příjem a ten má povinnost dlužník nad rámec splátkového kalendáře vyplatit nezajištěným věřitelům.

U našich klientů, kteří měli tu smůlu a takovéto rozhodnutí o mimořádném příjmů obdrželi, jsme se samozřejmě zastali a odvolali jsme se k Vrchním soudům v Olomouci či Praze. Ve všech případech nám vrchní soudy dali za pravdu a přebytek po prodeji zůstal ve vlastnictví dlužníka, tedy našeho klienta.

Co je hyperocha

Hyperocha je peněžitá částka, která zbude po prodeji zajištěného majetku v exekuční dražbě, v oddlužení apod. Od výtěžku z prodeje se odečtou veškeré náklady spojené  s dražbou, odečte se dlužná částka vyplacená zajištěnému věřiteli a zbývající suma nazývaná hyperocha se vyplatí dlužníkovi. S hyperochou se však nakládá odlišně při exekučním prodeji v dražbě, při konkursu, při oddlužení zpeněžením majetkové podstaty a při oddlužení splátkovým kalendářem.

Hyperocha při konkursu nebo zpeněžení majetkové podstaty

Pokud se dlužník dostane do úpadku, může svojí situaci řešit oddlužením nebo konkursem. O rozdílech těchto řízení jsme obšírněji psali na stránce Insolvence fyzických osob.

U konkursu dochází k prodeji majetku dlužníka vždy. V případě oddlužení dochází ke dvěma způsobům tohoto řízení. Jedná se o oddlužení splátkovým kalendářem a nebo zpeněžením majetkové podstaty (viz. podrobněji stránky Oddlužení Brno).

Při konkursu a oddlužení ve formě zpeněžení majetkové podstaty je zajištěná věc, především nemovitost, vždy nějakou formou zpeněžena (přímý prodej, inzerce, dražba, atd.). Z výtěžku zpeněžení je pak pohledávka zajištěného věřitele uspokojena. Jak bylo již výše uvedeno, dojde po prodeji zajištěné věci nejprve k uhrazení nákladů spojených se správou a zpeněžením zajištěné nemovitosti, k úhradě odměny insolvenčímu správci a k pokrytí pohledávky zajištěného věřitele. V okamžiku, kdy dojde po úplném uspokojení pohledávky zajištěného věřitele k přebytku výtěžku z prodeje (tzv. hyperocha), je tento přebytek rozdělen dle procentuálního zastoupení ostatním nezajištěným věřitelům.

Hyperocha při oddlužení plněním splátkového kalendáře

Oddlužení plněním splátkového kalendáře je postaveno na postihu příjmů dlužníka a ne na zpeněžení majetkové podstaty. Z naši zkušenosti a ze statistik insolvenčních řízení plyne, že forma oddlužení splátkovým kalendářem se používá cca v 95% ze všech způsobu úpadku.

Toto vysoké procentuální zastoupení je dáno tím, že dlužníkovi jeho majetek, který není zajištěn některým zajišťovacím mechanizmem, zůstane v jeho vlastnictví. Dlužník pouze prostřednictvím insolvenčního správce musí během pěti let uhradit alespoň 30% ze svých závazků.

Jak se ale nakládá se zajištěnou nemovitostí v případě oddlužení plněním splátkového kalendáře? V tomto případě, je pouze na rozhodnutí přihlášeného zajištěného věřitele, jak se zajištěnou nemovitostí naloží. Může se rozhodnout, že prodej zajištěné nemovitosti nenařídí a uspokojí se například měsíčními splátkami hrazenými třetí osobou. Také však může rozhodnout a insolvenčnímu správci nařídit, aby předmětnou zajištěnou nemovitost zpeněžil.

V tomto případě insolvenční správce zajištěnou nemovitost prodá. Z výtěžku jsou opět uhrazeny veškeré náklady stejně jak v případě konkursu. Je uhrazena odměna insolvenčnímu správci a je pokryta pohledávka zajištěného věřitele. V případě, kdy zbylá částka po odečtení nákladů není dostatečná k uhrazení pohledávky zajištěného věřitele, pak tato neuhrazená částka je dlužníkovi prominuta. Avšak když i po uhrazení celé dlužné pohledávky zajištěnému věřiteli dojde k přebytku (hyperocha), pak tato částka náleží dlužníkovi do jeho volné dispozice. Nelze tuto částku dlužníkovi vzít a použít na úhradu dluhu nezajištěných věřitelů formou mimořádných splátek nad rámec splátkového kalendáře. Tito nezajištění věřitelé jsou totiž pokryti pouze ze srážek dlužníkovy mzdy.

Pomůžeme vám s vašim oddlužením. Poradíme vám jak to udělat, aby vám nebyl váš majetek prodán.

Specializujeme se na oddlužení. Osud našich klientů nám není lhostejný.

stopdluhum.cz Tel.: 773 99 55 22


Jak má soud správně naložit s přebytkem po zpeněžení majetku

4.6 (92%) 5 votes



FacebookMore...