Změny v oddlužení po novele IZ
Od 1.6.2019 nabude účinnost novelizované znění insolvenčního zákona, které zmírní požadavky a podmínky pro povolení oddlužení a následné osvobození dlužníka od neuhrazených pohledávek.
Oddlužení bude možné stejně jako před novelou zpeněžením majetkové podstaty nebo splátkovým kalendářem. Nově se však oddlužení splátkovým kalendářem nazývá oddlužení splátkovým kalendářem se zpeněžením majetkové podstaty, což bude mít pro dlužníky i jisté nevýhody.
Výhody pro dlužníky
Dle nových pravidel má dlužník možnost projít oddlužením již během 3 let, jestliže uhradí alespoň 60 % pohledávek svým nezajištěným věřitelům.
Starobní důchodci a invalidé ve druhém nebo třetím stupni dosáhnou svého oddlužení prostřednictvím splátkového kalendáře po 3 letech.
Výše splátky v oddlužení bude jako doposavad vypočítána z příjmu dlužníka, případně bude doplněna například formou daru. Minimální měsíční splátka při oddlužení je však určena dvojnásobkem výše měsíční odměny insolvenčního správce (1.089 Kč). Dlužník tedy musí hradit minimálně cca 2.200 Kč měsíčně.
S takto nízkými splátkami je možné, že dlužník nebude schopen uhradit svým věřitelům v průběhu 5 let oddlužení ani 30 % jejich pohledávek a přesto bude oddlužen.
Uhradit méně než 30 %
Novinkou je možnost dosáhnout na oddlužení během 5 let a přitom neuhradit nezajištěným věřitelům ani 30 % jejich pohledávek. V tomto případě však bude o splnění oddlužení rozhodovat insolvenční soud.
Ten bude především zkoumat, zda dlužník neporušil svou povinnost vynaložit veškeré úsilí k plnému uspokojení pohledávek věřitelů. Toto ustanovení se bude dozajista v praxi postupně vyvíjet dle budoucích rozhodnutí soudců.
Nevýhody pro dlužníky
Změna způsobu oddlužení splátkovým kalendářem na oddlužení splátkovým kalendářem se zpeněžením majetkové podstaty má pro dlužníky i jisté nevýhody. Dlužník bude povinen ze své mzdy provádět splátky stejně jako doposavad. Zároveň však bude muset vydat insolvenčnímu správci majetek ke zpeněžení, ale jen v případě, pokud by se tímto zpeněžením dosáhlo uspokojení věřitelů. Nelze však předpokládat, že hodnota běžného majetku dlužníka by postačovala na uspokojení všech věřitelů. O případném zpeněžení bude rozhodovat insolvenční soud.
Nebude však docházet k prodeji majetku potřebného k běžnému fungování domácnosti. Tyto věci blíže specifikujeme na stránkách majetková podstata.
Může však za určitých podmínek dojít k prodeji obydlí a to za předpokladu, že jeho hodnota přesahuje hodnotu násobkem částky na zajištění obydlí v dlužníkově bydlišti. Tyto podmínky jsou však na začátku působení novelizovaného znění insolvenčního zákona prozatím ne zcela jednoznačné a v průběhu dalších měsíců a let se budou upřesňovat.
Dlužník již nebude mít dispoziční oprávnění k majetku, který byl postižen v rámci výkonu exekuce. Jedná se především o věci, které již byli exekutorem zabaveny. Tyto věci se doposavad dlužníkům vraceli do jejich držení. Po novele bude docházet ke zpeněžení těchto věcí insolvenčním správcem a výtěžek bude přerozdělen mezi věřitele.
V případě probíhající exekuce, zaměstnavatel po zahájení insolvenčního řízení provádí i nadále srážky ze mzdy, ale již je neodesílá exekutorovi, ale deponuje je na svém účtu. Tato částka se před novelou po schválení oddlužení vyplácela dlužníkovi. Po novele se tato částka bude pravděpodobně rozdělovat mezi věřitele. Způsob nakládání s deponovanou částkou nebyl však jednoznačný u jednotlivých soudů ani před novelou, tudíž tato nejasnost se bude pravděpodobně projevovat i nadále.
Kdy podat návrh dle nových pravidel
Novela se bude vztahovat pouze na insolvenční řízení, ve kterých bylo rozhodnuto o úpadku dlužníka po nabytí účinnosti této novely. Takže i insolvenční návrhy, které budou podány k soudu například ještě v květnu, se mohou z důvodu prohlášení úpadku dlužníka až v červnu, již řídit novelizovaným zněním insolvenčního zákona.