Insolvenční řízení v číslech
Dne 1. ledna 2008 nabyl účinnost zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), který umožnil dlužníkům (fyzickým osobám) prohlásit svůj osobní bankrot a požádat soud o své oddlužení. Postupně se insolvenční zákon vyvíjel a upravoval formou různých judikatur nejvyšších a vrchních soudů a dále jeho postupnými novelizacemi.
Insolvenční návrh a způsob jeho řešení mohou dlužníci a věřitelé navrhovat třemi různými způsoby.
- konkurs
- oddlužení – zpeněžením majetkové podstaty nebo splátkovým kalendářem
- reorganizace
Jak statistiky ukazují, tak jednoznačně nejvyužívanějším způsobem je podání insolvenčního návrhu spojeného s návrhem na povolení oddlužení. Jeho hlavní výhodou totiž je, že dlužník uhradí během pěti let pouze 30% ze svých závazků a zbytek mu bude prominut.
V případě konkursu k samotnému oddlužení zpravidla nedochází, jelikož dlužníkův majetek většinou nedostačuje na úhradu všech závazků a po ukončení konkursu stále dluží částky, které nebyli při konkursu uhrazeny.
Celkový počet podaných insolvenčních návrhů v jednotlivých letech
Na statistikách z roku 2008 a 2009 je vidět, že se veřejnost s institutem oddlužení prozatím seznamovala. V následných letech však nastal raketový růst, kdy oddlužení ročně využívalo desetitisíce zadlužených jednotlivců a rodin.
Celkový počet insolvenčních návrhů:
- rok 2008 – 5 236
- rok 2009 – 9 396
- rok 2010 – 16 101
- rok 2011 – 24 466
- rok 2012 – 32 656
- rok 2013 – 37 613
- 1/2 roku 2014 – 17 820
Způsoby řešení úpadku
Další graf znázorňuje o jaké způsoby řešení svého úpadku měli žadatelé v jednotlivých letech zájem. Je zřejmé a již jsme o tom několikrát psaly, že nejvýhodnějším způsobem řešení úpadku je oddlužením. Z grafu je jasné, že od roku 2010 kdy insolvenční řízení začali dlužníci masověji využívat se jako způsob řešení úpadku oddlužením začalo hojně využívat.
Insolvenční návrhy v jednotlivých krajích
Velmi zajímavou informaci nám dává další graf, který ukazuje počet podaných insolvenčních návrhu k příslušným krajských soudům a de facto i rozložení zadluženosti osob v ČR.
Nejvíce podaných insolvenčních návrhu je každoročně u Krajského soudu v Brně, Krajského soudu v Ostravě včetně pobočky v Olomouci a Krajského soudu v Ústí nad Labem. Vytíženost jednotlivých soudů není samozřejmě dána pouze zadlužeností obyvatel v jednotlivých krajích, ale i počtem obyvatel spadajících pod daný soud.
Zamítnuté a odmítnuté insolvenční návrhy
V naší další statistice jsme se zabývali počtem zamítnutých a odmítnutých insolvenčních návrhů vzhledem k počtu zahájených insolvenčních řízení v daném roce.
Zde se nám potvrdila naše zkušenost s Krajským soudem v Brně, který velmi často vydává usnesení, kterým nařizuje dlužníkovi uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000,- Kč a potažmo se snaží o zamítnutí insolvečního návrhu. Stejně tak máme někdy pocit, že někteří asistenti soudce se ani moc nesnaží si návrh přečíst a rovnou ho odmítnou. Naštěstí se proti zálohám na náklady insolvenčních řízení, proti zamítnutým a odmítnutým návrhům dá bránit odvoláním k Vrchním soudům a tyto odvolání jsme téměř všechny vyhráli.
V dalším grafu je jasně vidět, že nejvíce zamítnutých a odmítnutých insolvenčních návrhů je u Krajského soudu v Brně a následně s velkým odstupem u Městského soudu v Praze.
Váš tým Stopdluhům. 773995522